Střídání ročních období s sebou nese i řadu starostí, mezi nimiž je také zazimování zahradních bazénů. Na konci koupací sezony se vždy vypustí část vody, ta zbývající se ošetří desinfekčními prostředky a nádrž se zakryje proti spadu nečistot, případně pádu osob do vody. Součástí zazimovacího procesu je také ochrana konstrukce nádrže před působením ledu.
Zapuštěné i nadzemní nádrže – tlak zmrzlé vody dokáže poškodit leccos, o tom se mohou přesvědčit např. zahrádkáři, kteří včas nezazimovali sudy s vodou. Kdyby měl led stejný objem jako voda, nemuseli bychom nic takového řešit, musíme se však smířit s tímto fyzikálním jevem, ale hlavně se vůči němu účinně bránit.
Náchylné na poškození tlakem ledu jsou i bazény. Týká se to všech typů nádrží, jak zapuštěných pod úroveň země, tak i těch nadzemních (umožňuje-li jejich konstrukce proces zazimování). Zapuštěné bazény jsou odolnější, ale neznamená to, že k poškození nemůže dojít. U těch nadzemních je skelet vystaven působení ledové expanze mnohem více a tam je zimní dilatační plovák žádoucí umístit vždy.
Jak vypadá a jak se instaluje dilatační plovák
Je to plochá, tenká plastová deska, rozdělená do dvou částí. V té spodní, menší, se nachází betonová výplň (někdy se namísto betonu používá křemičitý písek), jejímž úkolem je udržet plovák za všech okolností ve svislé poloze, aby se nepotápěl nebo nepokládal na hladinu naplocho.
Horní část je dutá, vyplněná vzduchem a je natolik měkká, aby ji mohl tlak ledu zmáčknout a snížit tak tlakový odpor vůči stěnám bazénu. Plast je odolný vůči mrazu i chemikáliím v bazénové vodě. Důležité je ovšem také správné umístění a počet plováků. V nádrži na koupání tedy není pouze jeden, ale celá soustava plováků zapojených do sebe, podobně jako články řetězu. Umístí se po obvodu bazénu, případně rozdělí vodní plochu napříč. Má-li např. váš bazén rozměry 3 x 5 metrů, budete potřebovat celkem po obvodu 32 plováků (délka jednoho kusu je necelých 50 cm a obvod činí 16 metrů).