Nejen v oblasti sportu nebo kultury najdete spoustu zvláštností a kuriozit, ale i v bankovnictví a peněžnictví existuje řada zajímavostí, které jistě stojí za to si připomenout.
Prapůvodem obchodování byla obyčejná výměna, měnilo se maso, obilí, plátno, živá zvířata. To, co přebývalo, se lidé snažili vyměnit s někým za něco, čeho měli naopak nedostatek. Jelikož některá věc měla vyšší hodnotu a bylo by obtížné ji dát jen určitý díl (např. živá zvířata), začaly se používat dílky kovu, ty se vážily. Nejstarší mince vznikly v Babylóně. Zde vznikly i základy obchodování a zde má své kořeny i první peněžní systém.
Dávno před naším letopočtem se objevily i první banky a s nimi spojené půjčování peněz, záznamy o tom byly nalezeny v zápisech na destičkách z hlíny, proto se dochovaly do dnešní doby. Rodinou, která se zabývala peněžními službami, byli Egibové, kteří se tomuto podnikání věnovali více jak jedno sto let. Banky v tehdejší době sídlily z důvodu bezpečnostního v chrámech.
Již římští bankéři museli vést účetnictví a předkládat ho úřadům, muselo z něj jasně vyplývat, jaký je hotovostní a bezhotovostní styk, součástí byla i účetní kniha.
Za objevem papírových bankovek stojí Čína. Jejich předky byly depozitní poukázky, které se měnily za hotovost. Bankovky byly tištěny podobným způsobem jako později vynalezený knihtisk. Jednotliví obchodníci si na bankovkách dělali symboly, podle kterých pak byli schopni peníze rozpoznat jako ty svoje.
Muselo být tedy vyryto mnoho dřevěných desek, přičemž bylo velmi obtížné, nebo dokonce prakticky nemožné ručně vyrýt vzory naprosto stejně.
Nad kovovými mincemi definitivně zvítězily papírové bankovky v druhé polovině čtrnáctého století.
Banka, která funguje ještě dnes, vznikla v roce 1472 v Itálii. Bohužel v loňském roce zaznamenala výraznou ztrátu v řadách několika miliard eur. I tak je úctyhodné, jak přežila několik století až do dnešní doby.